
Ráno bylo upršaný a šedý.Presne jako nálada v dome Kaulitzových.Tom práve vstal."Proboha,to už je tolik?",s hrúzou koukal na mobil.Nejdrív se umyl a pak se šel nasnídat.V kuchyni sedela jenom máma,co mu bylo divné."Ahoj,Tome",usmála se."Dobrý ráno",zívnul a sedl si ke stolu."Mami,já nejchci",vyšklebil se,když pred nej máma postavilahrnek kakaa a toasty."Ne Tome,máte dneska predsi ten rozhovor .Musíš se najíst"."Mami,ale já fakt nechci"."Bože,to je až k nevýhre jak ste stejní.Tuhle vetu sem pred chvílí slyšela.",kroutila hlavou pani Kaulitzová,a v Tomovy hrklo."B-Bill už snídal?",zeptal se jakoby nic."Jo,už je pryč,prej pospíchá",prisedla si k Tomovy a začala mu upravovat dredy,což Tom totálne nesnášel a mnel toho až po krk,a tak se ošil,čímš setrásl i matkinu nezbednou ruku."A nenechal mi tady vzkaz nebo neco?",doufal Tom,ale zbytečne.Jeho bratr s ním nechce mít nic společnýho.Ale proč ho nepočkal?!Nikdy nešli zvlášť do skušebny.Doted byli porád spolu.No to už se zmenilo.Všechno se zmenilo....
Bill už sedel s klukama a reportérem v skušebne ,čekalo se jenom na Toma.Všichni se dobre bavili,kromne Billa.V mysli mnel porád Toma.A ted mu dokonce volala Eva,a omlouvala se,že je to její vina,prej Tom nechtel.Ale má jí verit?Dyť už mu jednou lhala ,tak co.Sklamali ho.Oba ho moc sklamali ,tak proč by jim mnel verit.Ale stejne pochyboval.Bylo by to krásný zjistit,že to Tom udelal z lásky k nemu.A dokonce i ten polibek...Ale co když se zase plete?Co když mu zase jenom lže?Ale co když ne?...Bože jak to bylo krásný,ješte včera na obed.Sedeli,spolu se koukali na film a smáli se.Nic jim nebránilo v štestí.No ted už tu žádný neni...Kde proboha tolik vezí?Tolik hodin,a on tu ješte neni.Začínal se o Toma dokonce bát....
No to zas bude.Určite mi nejdrív vynadaj,kde sem tolik a pak...pak co.Budem se s Billem pretvarovat?Budem delat jakoby se nic nestalo?Jenže se stalo.A hodne se toho naneštestí stalo.Proste se pokusim na nej zapomenout.Ne jako na bratra,,ale pokusim se pohrbít tu lásku,kterou cítim."No Tome,kdes tolim trčel?!",rozkrikl se po nem David,jakmile vešel dovnitr.Bill na nej ani nepohlédl,a to ho bolelo ješte víc."Promiňte,usnul sem",pokusil se o omluvu."Tak tys usnul?!",nechápal David."Davide,sorry.Fakt mne to mrzí",rekl když už ho víc nenapadalo."Ne Tome.Nijaké sorry.Vyžaduji od vás seriozní práci,stejne jako vy ode mne.Jenomže ty to nedodžuješ",stežoval si David.Billovy bylo bratra líto.Smutne i chápave na nej hledel."Davide,makáme jeko fredky.Vúbec te netrápí,že je toho na nás moc.A stežujeme se?Ne.Tak sem proste usnul.",začal an nej rvát."Tome už dost",upozornil jej Georg."Dejte mi pokoj...všichni",šepnul a odpochodoval ze skušebny.
Pokračko príšte!
Ahojky!máš u mě diplom za 13.Bleskovku;-)