Tak mne zas něco novýho napadlo,tak snad se bude líbit.Je to sice jen dvoudílovka,ale pokusím se dát do ní všechno,co by mněl twincest mít:DZa Všechny komenty moc moc děkuju
B-kay

Jen detská láska?
1994:
"Billí?Billí,kde pak si?Ploč se všdycky takhle schováš?",broukal malej hubenej kluk s jemnými hnedýmy vlásky a marně se snažil najít svého bratra.Bill byl zalezen někde ve skříni a potichu se smátl nad tím,jak se vždycky umí skvěle schovat.Bill se mu i chtěl prozradit,ale hráli přeci schovku ,takže musel svůj smích dusit do rukávků zelenýho trička.Stejný tričko mněl i Tom jenomže v jiné barvě."Billí,ja to vzdávam,vždyt tě nemůžu najít…",šepl smutne a protestne se posadil na bratrovu postel ve který leželi kromě něj taky různí plyšový medvídci.Vzal jedného do rukou a jemně jej pohladil.Nejenom oni byli dvojčátka.I jejich medvídci byli dvojčata.Takhle se prostě domluvili a tak to i zůstane.Bill se nakonec tedy rozhodl,že s tí skříne přecijen vyleze,no nějak si to blbě vypočítal a skutálel se tam rovnou před Toma."A vidíš,že sem tě našel",usmál se na něj prtavej Tomík a přisedl si k bráškovy.Bill se ale pořádně udeřil.Ale před svým bratrem se snažil ukrýt slzičky bolesti.Tom to vždycky vydrží,tak proč by mněl on plakat?"Moc si se udelil Billí?",zeptal se jej Tom a natáhl k němu malou packu.Bill jak chtěl být odvážný ,stejně to nevydržel,a z jeho malinkatýho očka uklouzla slzička."Bolí mně lučička Tomi",řekl a smutně se podíval na svého bratra.Ten mu ale chytil ručku do svých dlaní a jemně ji pofoukal."Už nebolí?",zeptal se s nadejí v hlase.Moc jej bolelo,když veděl,že si Bill ublýžil."Už sem v pošádku"šišlal rozkošne Bill a nechal se od brášku obejmout."Mám te moc lád Tomi",řekl a vylepil Tomovy malou pusinku na tvář."Já tebe taky Billí.Všdycky budeme spolu ,i v tom dobrým ,i v tom zlým",tu poslednou část věty si ale malej Tom řekl jen v duchu.Mněl moc rád svýho brášku,ale taky mněl o něj i hroznej strach.Ba přímo neuveřítelnej.Kdyby mohl,nejradeji by byl při něm pořád.
Když nastal večer,ležel už Bill spokojeně ve svý postýlce a premejšlel,jakou lumpárnu zase zítra vyvedou.Z jeho přemýšlení jej ale probudilo tiché klepání.Mněl moc velikej strach,co když to bude nějakej bubák?:D I když jej mněl Tom velice rád,moc ho bavilo svýho o 10 minut mladšího brášku plašit,ale ačkoliv byl sám velikej strachoput,bál se spát bez něj.
A proto se vypravil pomalým krokem za Billem.
"Co se stalo Tomi?",zaptel se Bill šeptem,aby nevzbudil rodiče."Stlatil se mi medvídek a…mám stlach.Múžu spinkat s tebou?Plosím ",šepl a když Bill uviděl,jak je smutnej,vesele přikývl.Chtěl jej trošku poveselit.A kdyby Tomi chtěl,klidně by mu dal svýho medvídka.Tomovy se hned zlepšila nálada.Přišoupl se k Billovy do rozehřátýho pelíšku a spokojeně přivrel oči.Po chvilce ucítil,jak se k němu Bill přitulil.Milovali se nade vše.Pro Toma nebyla jediná osoba,kterou by mněl rád tak jako Billa.A Bill byl stejnej.Celý svý detství strávili pořád spolu.Když se jim něco stalo,vždycky o tom vědel,i ten druhej.Vždycky si vědeli poradit,a nemněli mezi sebou tajemství.Jenomže postupem času mezi nima jedno veliké vzrostlo….
2007:
To tajemství je oba tížilo.Tom se bál říct o tom Billovy a Bill to zase nebl schopnej říct svýmu bráškovy.Jakoby se mezi nima začala pomalu vytvářet nějaká průpast.Už si nebyli tak blízcí jako kdysi.Slova láasky a nehy k tomu druhýmu už taky neslyšely hodně dlouho.Jenže co bylo horší,ani to necítili.Bill si začínal myslet,že jej Tom už nemá rád,kdyby jen vědel,jak moc sou jeho úvahy nesprávný…
Pokračko příšte!
juuj pokrackooo:-P ryxlo:)